← zpět

Nedávno mě napadla docela obyčejná otázka:

Co udělá člověk, který bude chtít na podzim roku 2034 objednat několik tun hnědého uhlí do svého kotle?

Dnes zavolá do uhelných skladů a objedná si třeba Bílinský ořech. Jenže česká těžba hnědého uhlí podle dostupných informací postupně končí a nejpozději na konci roku 2033 má skončit i těžba v dole Bílina.

Bude potom možné podobné uhlí normálně koupit? Bude se dovážet? Kolik bude stát? A pokud ne, čím budou lidé své současné kotle a způsoby vytápění nahrazovat?

Mě na tom zajímá hlavně jedna věc:

Co to bude znamenat pro lidi?

Zkusil jsem si proto zjistit, co o tom dnes vlastně víme.

Uhlím pořád topí řada domácností

Když se mluví o konci uhlí, většinou se řeší elektrárny, doly a celostátní energetika. Jenže uhlí stále slouží také jako palivo v rodinných domech.

Poslední velké šetření Českého statistického úřadu ENERGO z roku 2021 ukázalo, že uhelná paliva byla hlavním zdrojem vytápění pro necelých sedm procent českých domácností.

Je důležité dodat právě ten rok 2021. Od té doby část domácností způsob vytápění změnila, takže tento údaj nelze vydávat za přesný dnešní stav.

Přesto ukazuje, že konec českého hnědého uhlí není jen otázkou elektráren. Týká se také lidí, kteří ho stále používají doma.

Rok 2033 neznamená, že uhlí dojde

Je potřeba rozlišit dvě věci.

České hnědé uhlí neskončí proto, že by 1. ledna 2034 pod zemí žádné nezůstalo.

U dolu Bílina má těžba skončit nejpozději na konci roku 2033. Podle zveřejněných údajů přitom v oblasti stále zůstávají značné zásoby. Konec těžby tedy není jednoduše důsledkem vyčerpání ložiska. Termín se navíc může ještě zkrátit, například pokud by další těžba přestala ekonomicky vycházet.

Také důl Nástup Tušimice skončí dříve. Povolení k těžbě tam platí do konce roku 2029.

Pro domácnosti je přitom Bílina důležitá právě tím, že odtud pochází tříděné hnědé uhlí používané i v domácích kotlích.

A právě ten otazník mě zajímá.

A co Lužná?

Místní energetická koncepce Lužné ukazuje obec tvořenou především staršími rodinnými domy. Eviduje celkem 1 214 objektů, z toho 1 177 rodinných domů.

Podle místního šetření používá přibližně polovina rodinných domů tepelné čerpadlo nebo elektrokotel. Současně koncepce ve své návrhové části počítá také s domy vytápěnými tuhými palivy a s postupnou výměnou části uhelných kotlů za jiné zdroje.

Neberu tato čísla jako přesný dnešní soupis kotlů v jednotlivých domech. Koncepce vznikla na základě šetření provedeného v lednu 2025 a situace se průběžně mění.

Je to dobře vidět i na obecních budovách. Mateřská škola dnes vytápí peletami a obecní úřad tepelným čerpadlem, takže přechod od uhlí v Lužné už není jen něco, co má nastat někdy v budoucnu.

U části rodinných domů ale tato změna teprve přijde.

A právě tam mě zajímá, jak bude vypadat.

Nepřivezeme prostě uhlí odjinud?

To byla moje první úvaha.

Když skončí těžba v Česku, proč prostě nedovážet uhlí z Polska nebo Německa?

Teoreticky to samozřejmě možné je. Jenže současná situace je úplně jiná.

Česká republika je dnes u hnědého uhlí prakticky nezávislá na dovozu. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu byl dovoz hnědého uhlí v letech 2023 a 2024 po zaokrouhlení nulový.

To neznamená, že po roce 2033 nepůjde přes hranice žádné uhlí přivézt.

Znamená to ale, že dnes neexistuje velký dovozní systém, který by jednoduše převzal úlohu českých dolů.

Navíc není uhlí jako uhlí. Liší se výhřevností, obsahem vody, zrnitostí i dalšími vlastnostmi. Palivo vhodné pro jeden kotel nemusí být vhodné pro jiný.

Představa, že po skončení Bíliny jednoduše začneme do stejných kotlů sypat jiné uhlí ze zahraničí, proto nemusí být tak jednoduchá, jak na první pohled vypadá.

Co tedy budou lidé dělat?

Možností samozřejmě existuje několik: pelety, dřevo, elektřina, tepelné čerpadlo nebo jiné způsoby vytápění.

Místní energetická koncepce Lužné například u části domů s kotlem na tuhá paliva počítá s přechodem na automatické peletové kotle.

Nechci ale z toho rovnou vyvozovat, že právě pelety jsou univerzální odpověď.

Starší domy se od sebe výrazně liší. Některý je zateplený, jiný ne. Někde dává smysl tepelné čerpadlo, jinde bude jeho instalace složitější. Někdo má prostor na skladování paliva, jiný ne. A velkou roli samozřejmě hrají peníze.

Proto mi připadá důležitější nezačínat odpovědí, čím uhlí nahradit, ale nejdřív si uvědomit, že otázku náhrady budeme skutečně muset řešit.

Rok 2033 není důvod k panice

Do konce těžby v Bílině zbývá ještě několik let.

Majitel funkčního kotle tedy nemusí zítra běžet kupovat nový způsob vytápění.

Jenže několik let u rodinného domu není zase tak dlouhá doba.

Kotel jednou doslouží. Někdo bude rekonstruovat dům. Někdo bude zateplovat. Někdo bude řešit vytápění při generační výměně domu.

A v takové chvíli už podle mě stojí za to vědět, že hlavní český zdroj hnědého uhlí má stanovený konec.

Ne jako důvod k panice.

Ale jako jednu z informací pro rozhodnutí, které může ovlivnit dům na dalších dvacet let.

Co bude v Lužné v roce 2034?

Nevím.

A právě proto mě tohle téma zajímá.

Víme, že těžba v Bílině má skončit nejpozději v roce 2033. Víme, že Česká republika dnes hnědé uhlí prakticky nedováží. A z místní energetické koncepce víme, že tuhá paliva stále patří do energetického obrazu Lužné.

Co zatím nevíme, je odpověď na úplně obyčejnou otázku:

Co udělá člověk z Lužné, který bude chtít na podzim roku 2034 objednat uhlí do svého kotle?

Možná ho ještě koupí.

Možná bude podstatně dražší.

Možná už několik let předtím dojde k závěru, že je rozumnější přejít na něco jiného.

Tohle zatím nevím.

Ale myslím, že stojí za to začít se na to ptát už dnes.